|
| |
|
|
Spirituální potřeby lidí s DMO a jejich naplňování v sociální péči
Rohlenová, Alžběta ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce Spirituální potřeby lidí s DMO a jejich naplňování v sociální péči se zabývá vyjadřováním spirituality u lidí s dětskou mozkovou obrnou a zkoumá, jaké mohou být spirituální potřeby a zda osobní asistent může přispět k naplňování spirituálních potřeb klienta. Teoretická část vymezuje problematiku dětské mozkové obrny a pohled na člověka s tímto postižením s důrazem na možnosti jeho participace na životě společnosti. Věnuje se tématu spirituality a spirituální dimenzi člověka jako jednomu z rozměrů lidské osobnosti. Po představení několika důležitých teorií potřeb vymezuje roli osobního asistenta, jeho vztah s klientem a v něm prostor otevírající se pro duchovní sdílení. Praktická část vychází z kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu; z dotazníku zkoumajícího vyjadřování spirituality a její sdílení s osobním asistentem a rozhovorů se sedmi lidmi s DMO zjišťující jejich spirituální potřeby a možnosti jejich naplňování osobním asistentem. Výsledky poukazují na konkrétnější a silnější vztah k transcendenci u lidí s dětskou mozkovou obrnou než u většinové populace a na to, že spirituální potřeby vycházejí z jejich životní situace. Kromě spirituálních zdrojů a sil, které umožňují, aby si člověk s DMO pomohl v naplňování potřeb sám, jsou bohatým zdrojem duchovní opory také osobní...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s VAS L páteře na podkladě DMO
Krejčířová, Natálie ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Dušánek, Tomáš (oponent)
Autor: Natálie Krejčířová Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s VAS L páteře na podkladě DMO Cíl: Cílem této bakalářské práce je v části obecné seznámení s diagnózou DMO, ve speciální části zpracování kazuistiky pacientky s touto diagnózou zahrnující vlastní vyšetření, ošetření a prokázání dostačující znalosti a schopnosti v oboru. Metody: Bakalářská práce je rozložena do dvou částí - obecná a speciální část. V první obecné části je blíže zpracované téma dětské mozkové obrny. Zahrnuje charakteristiku, epidemiologii, etiologii, patogenezi. Dále jsou popsány jednotlivé formy DMO a jejich klinický obraz, problém této nemoci v dospělém věku. Součástí bakalářské práce jsou i zobrazovací metody, léčba DMO včetně farmakoterapie, fyzioterapie a také ergoterapie. V závěru jsou popsané testy hodnotící pacienta s dětskou mozkovou obrnou a prognóza. V druhé speciální části je zpracována kazuistika pacientky s touto nemocí, která obsahuje anamnézu, vstupní a výstupní kineziologický rozbor, návrh krátkodobého a dlouhodobého plánu včetně návrhu terapie. Dále jsou popsány jednotlivé terapie a v závěru efekt terapie. Výsledky: U pacientky po terapiích došlo ke zmírnění akutních bolestí v oblasti zad, obzvláště v krční a bederní oblasti. Pacientka zlepšila stereotyp chůze a stoje. Podařilo se...
|
|
| |
|
|
Spirituální potřeby lidí s DMO a jejich naplňování v sociální péči
Rohlenová, Alžběta ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Diplomová práce Spirituální potřeby lidí s DMO a jejich naplňování v sociální péči se zabývá vyjadřováním spirituality u lidí s dětskou mozkovou obrnou a zkoumá, jaké mohou být spirituální potřeby a zda osobní asistent může přispět k naplňování spirituálních potřeb klienta. Teoretická část vymezuje problematiku dětské mozkové obrny a pohled na člověka s tímto postižením s důrazem na možnosti jeho participace na životě společnosti. Věnuje se tématu spirituality a spirituální dimenzi člověka jako jednomu z rozměrů lidské osobnosti. Po představení několika důležitých teorií potřeb vymezuje roli osobního asistenta, jeho vztah s klientem a v něm prostor otevírající se pro duchovní sdílení. Praktická část vychází z kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu; z dotazníku zkoumajícího vyjadřování spirituality a její sdílení s osobním asistentem a rozhovorů se sedmi lidmi s DMO zjišťující jejich spirituální potřeby a možnosti jejich naplňování osobním asistentem. Výsledky poukazují na konkrétnější a silnější vztah k transcendenci u lidí s dětskou mozkovou obrnou než u většinové populace a na to, že spirituální potřeby vycházejí z jejich životní situace. Kromě spirituálních zdrojů a sil, které umožňují, aby si člověk s DMO pomohl v naplňování potřeb sám, jsou bohatým zdrojem duchovní opory také osobní...
|
|
| |
|
|
VOJTŮV PRINCIP VE FYZIOTERAPII HYBNÝCH PORUCH U DĚTSKÝCH NEUROLOGICKÝCH PACIENTŮ
KADLECOVÁ, Jana
V mé bakalářské práci jsem se zabývala problematikou reflexní terapie ve vztahu k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Vzhledem k faktu, že je Vojtův princip považován za nejúčinnější způsob léčení pro pacienty postižené jakoukoli formou DMO, jsem si jako hlavní cíl práce stanovila evaluaci efektivity léčby právě dle Vojty. Respondenty byli dva klienti centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida vedených v terapii pro triparetickou a diparetickou formu DMO. V teoretické části jsem se věnovala popisu skutečností týkajících se onemocnění, které zahrnují etiologii, symptomy, klinický obraz, ale především diagnostiku, prevenci a léčbu. V návaznosti na ni jsem charakterizovala podstatu Vojtovy metody jako diagnostického a terapeutického systému. Praktická část se metodologicky opírá o principy kvalitativního výzkumu, který byl založen na sekundární analýze dat a přímém pozorování. Součástí monitoringu byl standardní pozorovací test Gross Motor Function Classification System (GMFCS) a test ADL. Jako prostředek ke splnění dílčího cíle práce, tedy pro analýzu zkušeností rodičů s léčbou DMO dle Vojty jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Vyšetření spontánní hybnosti, kvality a kvantity tělesné postury při vývoji vzpřimovacích mechanismů potvrdilo objektivní zlepšení u obou respondentů po provedené terapii dle Vojty, která se ukázala ve výstupním kineziologickém rozboru. Z kazuistických studií vyplynulo, že na efektivitu terapie dle Vojty mají také vliv jisté aspekty, mezi něž patří frekvence, dávka, včasnost zahájení terapie, správné vedení rodičů fyzioterapeutem a jejich přístup k terapii. Vojtova metoda představuje vhodné východisko pro léčbu dětí s DMO, ale je nutno brát na zřetel, že jejich rehabilitace musí být vždy ucelená. Závěrem bych pro další výzkum v této problematice doporučila sledování klientů ve vývoji dle výpočtu retardačního kvocientu.
|
host ::
RSS.